Modelka na kurtu

TEXT ALEŠ POHOŘAL / FOTO PROFIMEDIA, JIŘÍ VOJZOLA & MICHAL SVÁČEK MF DNES

Jen málo dívek dosáhlo v osmnácti letech tolik úspěchů jako česká tenistka Nicole Vaidišová. Je stálou hráčkou první desítky světového tenisového žebříčku, vydělává slušné peníze a mužské oko spočine často na jejích ladných křivkách.

Nicole Vaidišová

Narozena: 23. 4. 1989 v Norimberku
Výška: 1,83 m
Váha: 63 kg
Oblíbená barva: růžová
Oblíbená zpěvačka: Madonna
Bydlí: Praha, Florida
Aktuální umístění na světovém žebříčku: 7.
Největší úspěchy: semifinále Paříž 2006 a Australian Open 2007
Výdělek za kariéru: 1 800 000 USD

Vydobyla jste si trvalé postavení v nejužší špičce světového tenisového žebříčku. Kdybychom teď byli hypoteticky na konci roku, s jakými výsledky byste byla spokojena?

Samozřejmě nejspokojenější bych byla, kdybych šla od vítězství k vítězství na každém turnaji, což by se odrazilo i na mém konečném postavení ve světovém žebříčku. Ale v této chvíli je nejdůležitější, abych byla zdravá a postupně se tak propracovala mezi nejlepší hráčky na světě.

Paní Melánie, matka Martiny Hingisové, se kdysi v rozhovoru svěřila, že Martina, poté, co jí matka dávala rady a měla za to, jak u dcery uspěla, jen řekla: „Mámo, stejně nemáš pravdu.“ Jak vy reagujete na rady, které se vám zrovna nezamlouvají?

Už odmala nesnáším porážky, mívala jsem „záchvaty“, i když jsem neuspěla v dětských hrách. Jsem hodně tvrdohlavá a mám samozřejmě i momenty, kdy si nenechám poradit. Ale i když vybuchnu, za jednu či dvě minuty už o ničem nevím. Jinak se snažím o věcech diskutovat, neprosazuji si vlastní názor za každou cenu.

V Austrálii jsme hovořili o tom, co všechno předchází tomu, než se objevíte v nových tenisových šatech. Mohla byste podrobněji vylíčit, jak modely vznikají?

Každá nová kolekce se začíná připravovat asi osmnáct měsíců dopředu. Během této doby se mnohokrát scházíme s agenty a návrháři firmy Reebok, vybírá se ta nejlepší varianta. Přicházím s vlastními návrhy na střih, barvu a materiál budoucí kolekce. Musí se hledět ovšem i na praktickou stránku, můžete mít sebelépe vypadající model, ale musí se v něm také dát hrát tenis. Takže tohle všechno hraje roli. Teď zrovna váhám mezi dvěma modely.

Na čem v módě „ujíždíte“?

Určitě na kabelkách, ty si kupuji ráda. Ale, že bych si je brala na kurt jako Serena Williamsová, to určitě ne. Kabelka patří ke společenskému oblečení, na příjemnou večeři, do divadla, na vycházku…

Mnozí rodiče si stěžují, že jejich děti málo čtou, vy jste ovšem dokonce zvládla i ty „nejtěžší kousky“…

Ano, zvládla jsem 1500 stránek Tolstého románu Vojna a mír.

Určitě víte, že část mužských fanoušků nechodí na zápasy jen kvůli tenisu, ale kvůli vám osobně. Snaží se vás kontaktovat třeba pomocí mailů?

Těší mě zájem mých fanoušků, jeden měl kdysi v hledišti transparent s číslem jeho mobilního telefonu. Tak jsem mu fakt na něj zavolala. Chvilku nechápal, že to je vůbec možné. Byla to legrace. Jinak na dopisy se snažím v co největší míře odepisovat, mám ráda dopisy od dětí, ptají se na všechno možné a mnohé chtějí také odbornou radu.

Ale vy jste také často vídána na mužských zápasech…

Určitě tam neobdivujeme s holkama jenom forhendy… Na Safina se třeba dobře kouká po všech stránkách. Ale aby nedošlo k mýlce, jen se pozdravíme, ale že bychom šli třeba spolu na kafe, to opravdu ne.

Chcete-li být chvíli sama a odpočívat, jak relaxujete, co vás nejvíce uklidní?

Nejvíce mě uklidní, když si sednu do auta a pustím si nahlas muziku. Nedávno jste oslavila osmnácté narozeniny.

Splnila oslava vaše očekávání a jaké dárky vás potěšily?

Oslava byla super, slavila jsem v klubu Stereo v New Yorku. Mohla jsem tedy pozvat všechny přátele a známé. Dostala jsem ode všech drobné dárky, každý mě potěšil.

Jak se cítíte jako plnoletá?

Moc se toho pro mě nezměnilo, ale začínám přemýšlet o správě peněz. Zatím se starají manažer a rodiče. Stejně se ale v budoucnu o to budu muset postarat sama.

A také vás prý ve škole baví ekonomika…

Ta mě opravdu baví, ale kdybych měla jmenovat, co není zrovna mým oblíbeným předmětem, tak je to účetnictví.

Kdybych k vám přišel na návštěvu, co byste mi dokázala uvařit? A kdybych vás chtěl uctít já, čemu bych se měl vyhnout?

Tak pokud by vám chutnaly těstoviny nebo ovesné vločky, pak vám to ráda připravím. A pokud byste chtěl pozvat mě, snažně prosím, nedělejte koprovku…

Stále ještě přežívá představa lidí, že se tenista „všude podívá“. Koloběh tenisových turnajů je však neúprosný. Přesto, měla jste v poslední době čas v některém městě na procházku nebo nákupy?

Čas na procházku po městě je většinou až po skončení turnaje. I tak ho ovšem zbývá málo na nějaké důkladné poznávaní. Ráda se procházím v Praze, New Yorku, Berlíně a v Paříži. Také v těchto městech nejraději chodím nakupovat. Na posledním turnaji v Berlíně jsem nakupovala pro svého právě narozeného synovce Denise.

Váš život není jen tenis. Jste patronkou akce, jejíž výtěžek pomáhá dětem s cystickou fi brosou. Do jakých dalších humanitárních akcí se zapojujete?

Víte, jedna z mých kamarádek, se kterou se známe vlastně „od plínek“, touto chorobou trpí, takže vím, jak to vypadá, jak je to pro ni a pro další postižené velmi těžké. Snažím se vyjít charitativním akcím co nejvíce vstříc, pravidelně se zúčastňuji exhibicí, jejichž výtěžek jde na dobročinné účely.

Nedávno jsem se stala patronkou nadace „PlayPumps“, která formou dětské hry umožňuje stavět zařízení na získávání pitné vody pro lidi v Africe. Pojedu se do Afriky také podívat, abych viděla tuto záležitost na vlastní oči.

Nahoru