
TEXT EVA ŠKULTÉTYOVÁ / FOTO ARCHIV
Módní návrhářka Iška Fišárková získala už potřetí hlavní ocenění české Akademie módy. Letos za kolekci Nesnesitelná lehkost. A otevřela si v Praze nový butik.
Kdo je Iška FišárkováVystudovala střední umělecko-průmyslovou školu v Praze. Oděvní tvorbě se věnuje od roku 1988. Od roku 1994 navrhuje pánské košile pod značkou Max Fred. V roce 1996 zahájila činnost studia Max Fred. Letos otevřela butik Max Fred v Týnské uličce v Praze. Třikrát získala titul Výtvarník sezóny udělovaný českou Akademií módy (1998, 2002, 2007).
Obavy nejsou na místě, to by člověk nic neudělal. Já našemu projektu věřím a zájem zákazníků mi to potvrzuje. Je třeba myslet na úspěch, ne na porážku.
Max Fred je značka, kterou jsem vytvořila v roce 1994 pro první kolekce pánských košil. Nechtěla jsem použít své ženské jméno, a tak jsem přemýšlela, až mi jednoho dne došlo, že nemusím chodit nikam daleko: Max a Fred jsou jména mých synů.
Interiér vznikl spoluprací s mou partnerkou ve fi rmě Denisou Deákovou a mou kamarádkou Lucií Losovou (významnou scénografkou).
Náš klient je sebevědomý úspěšný muž se smyslem pro krásu. Překvapivě jsou to dnes muži z různých profesí od vysloveně uměleckých branží po manažery velkých firem. Prostě kreativní muži s odvahou.
Máte rozdílný přístup v navrhování oblečení pro ženy a pro muže?Nedělám rozdíl mezi muži a ženami. Pokud navrhuji pro individuálního zákazníka, a to dělám velmi ráda, mám rozdílný přístup ke každému z nich – vycházím z jejich potřeb.
Ne, moje představy jsou spíše na emocionální úrovni, nejdůležitější je pro mě celkový pocit z kolekce. Je to přesně opačný přístup než při práci s klientem.
Baví mě obojí a stejně, protože muž a žena k sobě patří. V minulosti jsem se víc věnovala tvorbě pro muže, protože mě ta práce víc přitahovala. Mužská móda je více konzervativní a mě baví překračovat různá tabu a hledat nové možnosti.
To je pro mě opravdu těžká otázka. Osobností, kterých si vážím a které by mě potěšily, kdyby si oblékly můj model, těch by bylo jistě dost. Neodvažuji se někoho jmenovat.
Vzhledem k tomu, že tvorba je pro mne setrvalý stav, jsem vlastně neustále v pohotovosti k příjmu inspirace. Prostě jen nasávám vše, co žiju. Smíchám to s tím, co je ve mně odjakživa, řádně to promíchám, nechám chvíli uležet, poté naporcuji na jednotlivé modely – a nakonec v krejčovské dílně pečlivě zrealizuji.
Mám několik různých zdrojů jak v České republice, tak v zahraničí. Situace v textilním průmyslu u nás není nejlepší, takže nakupujeme v Holandsku, v Itálii a v Anglii.
Nakupuji ráda jako každá žena, ale nemám příliš času. Jsem ta kovářova kobyla…
Já bych muže upozornila na kvalitní tříčtvrteční volnější kalhoty, nebo krátké kalhoty, které se berou i k letnímu saku. A nosí se k nim boty naboso! Ženám bych doporučila lehké šaty ke kolenům nebo mini (majitelkám hezkých nohou) a k nim opravdu velké kabely, brýle, sandály na platformě a nápadnou bižuterii.
Vydavatel: České dráhy, a. s.
Vydavatelský servis:
GRAND PRINC, spol. s r. o.