TEXT DALIBOR PODRACKÝ, FOTO ARCHIV
Stavby Nového spojení provážou Hlavní nádraží s evropskými koridory, umožní lépe cestovat i v rámci Prahy.
Železniční tratě z různých směrů nepřicházely do Prahy najednou, ale v podstatě nahodile. Na každou z nich měla totiž licenci jiná společnost a zakončila ji svým vlastním nádražím.
Již počátkem 20. století se ale objevily snahy o dobudování pražského železničního uzlu. Cílem bylo oddělení osobní a nákladní dopravy a vybudování centrálního osobního nádraží. Postupně vznikly spojovací tratě i další nádražní objekty. V druhé polovině století byla přestavba uzlu rozvržena do několika etap, které se postupně realizovaly. Výjimkou byly dva projekty, bohužel pro pražskou železniční dopravu právě ty nejpodstatnější – modernizace železniční stanice Praha Hlavní nádraží a tzv. Nové spojení. To se realizuje od roku 2004. Jeho nové tunely, estakády a mosty razantně změní centrum města.
Po dokončení staveb se podstatně změní propustnost železničních tratí v centrální oblasti Prahy. Umožní bezproblémové jízdy vlaků dálkové dopravy a rozšíří nabídku příměstské a městské železniční dopravy. S rozvojem pražské aglomerace a přesunem rezidenčních čtvrtí z centra na okraj města, nebo za jeho hranice, totiž stále více roste (podobně jako v jiných evropských velkoměstech) význam železnice jako součást integrovaného systému městské hromadné dopravy.
Výstavba podle projektu akciové společnosti SUDOP Praha byla zahájena v roce 2004. Investorem je Správa železniční dopravní cesty. Na výstavbě se podílí sdružení Pražské spojení, kde najdeme fi rmy Skanska ŽS, Stavby silnic a železnic, Metrostav a Subterra.
Nové spojení umožní se nejen snadno dostat do centra či z centra Prahy, ale také cestovat z jednoho konce aglomerace na druhý bez nutnosti přestupu. Rychlost bude zvýšena až na 80 –100 km / h. Trať přímo navazuje na I. železniční koridor na trase Brno – Ústí nad Labem, na III. koridor ve směru na Plzeň a rozestavěný IV. koridor do Českých Budějovic a horního Dvořiště. Vyloučena není ani budoucí možnost napojení na případné vysokorychlostní tratě v rámci evropského systému železnic.
Už dnes nelze přehlédnout stěžejní objekty Nového spojení - dva dvoukolejné tunely vedoucí podélně pod vrchem Vítkov. Jejich západní portály se nacházejí nad Vojenským muzeem. Východní portály jsou na opačné straně hory Vítkov nad Sluncovou. Jižní tunel razil Metrostav z východní strany, severní tunel pak společnost Subterra. Pod trasou nových železničních tunelů vede příčně starý tunelový podchod pro pěší ze Žižkova do Karlína, zajištěný v době ražby - pro zvýšení bezpečnosti chodců - ocelovou výztuhou s dřevěným pažením. Přestože jsou oba tunely proraženy, práce na jejich dokončení budou pokračovat ještě více než rok.
Další výraznou součástí Nového spojení je železniční estakáda mezi Bulharem a Vítkovem. Ve směru od Hlavního nádraží povedou koleje na nový most přes Seifertovu ulici a dále na čtyřkolejnou železniční estakádu. Už dnes lze vidět mezi Husitskou a okolím Trocnovské ulice její mohutné pilíře. Po svém dokončení povede nad těmito ulicemi, a také nad prostorem bývalého lokomotivního depa Masarykova nádraží, ve výšce od 5 do 16 metrů. Celková délka estakády je 510 m, z toho vlastní přemostění v ose mostu je dlouhé 440 m a šířka mostu činí 23 až 30 m.
O rozsahu celé stavby hovoří i několik čísel. Výše investičních nákladů se blíží 10 miliardám korun. Nově bude postaveno 11 km železničních mostů, 2600 m opěrných a zárubních zdí a 2800 m protihlukových zdí. Položeno bude více než 27 km kolejí.
Jako první byla uvedena do provozu v prosinci 2005 silniční estakáda Krejcárek – Palmovka. Vedle vlastní mostní
konstrukce o sedmi polích je její součástí celá řada souvisejících objektů. Pražským řidičům tak ubyl jeden úrovňový železniční přejezd v ulici Pod Plynojemem, kde se často tvořily dlouhé kolony. Nová silniční estakáda byla postavena vedle starší tramvajové estakády Ohrada - Palmovka. Celková délka mostu je 310 m, z toho délka přemostění 285 m. Na mostě je instalováno solící zařízení, které automaticky reaguje na povětrnostní podmínky. Uvedením estakády do provozu tady ale stavební činnost neskončila. Vznikne ještě kruhová rampa pro pěší, po níž bude možné sejít do upraveného prostoru pod mostem.
Celá stavba má být dokončena do 30. září 2010. Ale poněvadž dosavadní postup prací je více než příznivý, rozhodl se investor - Správa železniční dopravní cesty, Stavební správa Praha - navrhnout zkrácení termínu k 1. prosinci 2008. Jediným
zdrojem fi nancování jsou prostředky ze státního rozpočtu, takže skutečný termín dokončení závisí na fi nancích, které budou každoročně na výstavbu uvolněny. Po skončení prací dojde k obnovení stávající zeleně a k jejímu doplnění novou výsadbou. Součástí projektu je i vybudování odpočinkové zóny v uvolněných prostorách v lokalitě Vítkova - na stávající vítkovské trati bude cesta pro pěší a cyklostezka.
Komplex staveb Nové spojení usnadní přístup do Prahy zahraničním turistům, zlepší i prostupnost města pro Pražany. To na bázi ekologické, železniční dopravy. Dopravy budoucnosti.
Před dvěma lety byly zahájeny demolice na ploše bývalého lokomotivního depa Masarykova nádraží. Část objektů byla zcela odstraněna, část má být v budoucnu využita jako Železniční muzeum.
Vydavatel: České dráhy, a. s.
Vydavatelský servis:
GRAND PRINC, spol. s r. o.