TGV oslavil 25 let

TEXT JIŘÍ SAXA, FOTO PROFIMEDIA & MARTIN HARÁK

Legendární evropský rychlovlak TGV poprvé vyjel 22. září 1981 na trať mezi Paříží a Lyonem, a to rychlostí 250 kilometrů v hodině. Od té doby přepravil 1,2 miliardy cestujících.

Francie si vždy potrpěla na špičkové technologie. Když Japonci v roce 1964 zahájili provoz svého expresu Šinkanzen, tak to nemohlo v zemi galského kohouta zůstat bez odezvy. První prototyp TGV 001 byl ještě poháněn plynovou turbínou. Zvýšení cen ropy v roce 1973 však rozhodlo ve prospěch elektrické trakce. „TGV je náš nejagresivnější konkurent. Je to francouzská obdoba nízkonákladových leteckých společností,“ říká Jean-Cyril Spinetta, generální ředitel Air France. V roce 2005 dosáhly TGV poprvé více než polovičního tržního podílu i na trasách delších než tři hodiny jízdy. Spinetta považuje rychlovlak za „letadlo, které jede po kolejích“. Nevylučuje, že v horizontu 2012 až 2014 se na některých tratích, například mezi letištěm Roissy a městy jako Angers či Tours, budou prohánět pronajaté soupravy TGV v barvách letecké  polečnosti.

Nová bezpečnostní opatření prodlužují lety i na vnitrostátních linkách. Cestující se musí dostavit k odbavení dvě hodiny před odletem. I byznysmeni oceňují větší pohodlí rychlovlaků. Mohou zde bez problémů například zapojit svůj laptop.

To vše nahrává síti rychlovlaků, která stále roste. Vlaky TGV jezdí na tratích, které pokrývají 2010 kilometrů. Každý den jimi cestují do práce desetitisíce lidí. Do Paříže například dojíždějí denně lidé až ze vzdálenosti 200 kilometrů. Pro zajímavost – cesta z Marseille, která má 666 kilometrů, trvá vlakem TGV jen tři hodiny. Ve většině evropských zemí by obyčejným rychlíkem trvala sedm hodin.

TGV nejen hustě pokrývá Francii, ale pod názvem Thalys jezdí i do jiných zemí v Evropě, například do Německa, Nizozemska i do Belgie. Trasu Paříž – Brusel zvládne za 1 hodinu a 30 minut.

Při příležitosti čtvrtstoletí tohoto vlaku do provozu byla slavnostně otevřena nová vysokorychlostní trať za 82 miliard korun, spojující Paříž se Štrasburkem. Až bude v roce 2007 dokončena rychlostní železniční trať mezi Londýnem a tunelem pod
kanálem La Manche, zkrátí se cesta mezi hlavními městy Británie a Francie na dvě hodiny a dvacet minut. Vlak by měl přepravovat 80 % pasažérů z Paříže do Londýna – a letadla jen 20 %. Co se týče leteckých linek mezi francouzskou metropolí a Bruselem, tak byly všechny ukončeny.

V roce 2008 má podle plánu začít fungovat trasa mezi nizozemským Amsterdamem a španělskou Sevillou. Úspěch TGV však není zadarmo. Kilometr tratě pro tento rychlovlak vyjde na 15 milionů euro. TGV vyrábí francouzská společnost Alstom za účasti kanadské firmy Bombardier. S výjimkou několika souprav používaných k dopravě pošty mezi Paříží a Lyonem slouží především k přepravě osob. Technologie TGV využívají rychlovlaky ve Španělsku (síť AVE) a v Jižní Koreji (KTX).

Francouzské státní dráhy (SNCF) na podzim minulého roku testovaly TGV na tzv. Středomořské cestě, kde dosáhl úžasné průměrné rychlosti 362 kilometrů za hodinu. Rychlostního rekordu dosáhla jednotka v roce 1990, kdy jela rychlostí 515 kilometrů v hodině. Jen magnetické vlaky v Japonsku jezdí rychleji – 581 kilometrů za hodinu.

Ve Francii, stejně jako v celé Evropě, je rozvoj rychlovlaků součástí strategie místního rozvoje. Díky TGV zaznamenávají města, jež byla předtím v ústraní, nový ekonomický vzestup. Rychlovlak vyvolává podnikatelské aktivity v regionech, kde předtím chyběly.

Nahoru